Plním to, co jsem slíbila a máte tady další kapitolu... (komentáře opravdu potěší)
Kapitola 5 – Dopisy od přátel
Když Angel odletěl, zabral se Harry do Nebelvírovy knihy, našel tam ještě spoustu zajímavostí, kterých si až do teď nevšiml. Například, jak se vyrábí nezjistitelná hůlka, ta by se mohla hodit při boji proti jeho úhlavnímu nepříteli. Jak bojovat s mečem, to by nebylo špatné umět a navíc i Godrik měl svůj vlastní meč, ale to nejdůležitější a pro jeho duši ulehčující bylo to, že na Nebelvírových pozemcích nikdo nezjistí, že kouzlí. Dost se mu ulevilo, protože si myslel, že jak se objeví, tak přiletí sova z ministerstva, tímto pádem tento problém odpadá. A také, že je třeba si udělat lektvar snů, aby zjistil, do jaké podoby se bude měnit, až se stane zvěromágem, teď už zbývalo tedy jenom si jej vyrobit.
Naplánoval si, že si zítra tento lektvar udělá a než půjde spát, tak si jej vypije. Nebylo by také od věci si vyrobit tu novou nezjistitelnou hůlku, když už našel v Nebelvírově knize, jak se vyrábí, ale s tím se budu muset poradit s Angelem, pomyslel si. Také začne cvičit s mečem – ne nadarmo měl Godrik svůj meč a také i na tom andělském tetování je přeci vyobrazen anděl s mečem v ruce, to by měl, ale také probrat s Angelem. Aniž by to tušil, tak se Angel stal jeho největším rádcem, důvěrníkem a přítelem. Intuitivně totiž vycítil, že fénix bude stát vždy při něm.
To už se ale vrátil Angel ze své mise. Harry byl neskutečně rád, sice si četl knihu, tak že se nenudil, ale přesto všechno se mu už po příteli stýskalo, i když byl pryč jenom hodinu.
„Ahoj, Angele, stýskalo se mi po tobě, a to jsi byl jen chvíli pryč! Budeme muset vymyslet, jak to uděláme, až budu ve škole, protože nemít tě tam, utrápil bych se,“ vyrukoval s pravdou ven Harry po příletu Angela.
„Neboj se, Harry, budu tam s tebou, můžu se stát neviditelným pro každého a tak ti budu moct sedět na rameni!“ odpověděl fénix.
„Děkuji, jsi opravdový přítel. Angele, než jsi přišel, četl jsem si v Nebelvírově knize, o které jsem ti už říkal, a je tam popis, jak si udělat nezjistitelnou hůlku. Pomůžeš mi s tím? Nebo si myslíš, že to není dobrý nápad?“ ptal se s obavou v hlase Harry.
„Myslím si, že je to výborný nápad, budeš tak moci kouzlit i mimo tyto pozemky a cvičit se tak i po návratu do Bradavic. Zítra s tím začneme,“ zatrylkoval Angel.
„Fajn, i když na zítřek jsem si usmyslel, že si udělám ten lektvar snů a začnu cvičit s mečem,“ sypal ze sebe honem Harry.
„Ano, to je také dobrý nápad, někdy se může hodit obyčejné železo místo hůlky,“ vypískl vesele Angel.
„Harry, máš tu ještě tu poštu, málem bychom zapomněli,“ připomínal ještě Angel, proč vlastně byl pryč.
„No, jo vlastně,“ praštil se Harry do čela, „já jsem na to z těch novinek málem zapomněl.“
„Harry, je večeře,“ ozvala se Lucy.
Tak se Harry vydal na svou slavnostní narozeninovou večeři. Dopisy si přečte potom.
Jídlo tady měl vždy výborné, ale dnes se skřítci překonali, a to jen protože si jej oblíbili pro jeho povahu, nechoval se k nim jako k podřízeným, ale jako k sobě rovným, málokterý tak mocný kouzelník jako byl jejich pán, se chová k jejich rase s respektem. Oslava se také proto vydařila, všichni si pochutnali, poseděli v klidu a popovídali si. Harrymu ale u stolu chyběli jeho přátelé, které musel pro své dobro na čas opustit, chápal to, ale svému srdci poručit nedovedl.
Když už bylo dost hodin, Harry odešel do své ložnice s Angelem na rameni. Angel se s ním rozloučil a odletěl do svého rohu, kde měl bidýlko, které stálo naproti toho Hedvičinýho. Harry se rychle vykoupal a pustil se konečně do čtení a rozbalování dárků, které mu přinesl Angel. První sáhl po dopisu od Rona a Hermiony, přeci jen mu chyběli ti dva ze všeho nejvíce.
Ahoj, Harry,
jsme tak rádi, že žiješ a ozval ses nám, bylo to pro nás velmi těžké o tobě nevědět. Oběma se nám stýská, už se těšíme do Bradavic, kde se zase setkáme.
Chápeme, že nám nemůžeš říct, kde jsi, je to opravdu tak nejlepší, nikdo Tě nenajde, to už zjistil i Fénixův řád, hledali Tě hned od tvého zmizení a po Tobě ani vidu ani slechu.
Posíláme Ti dárky k narozeninám, doufáme, že se Ti budou líbit. Od Rona je to kniha Nejlepší chytači století a ode mě něco praktičtějšího, doufám, že se neurazíš, je to kniha Jak se zdokonalit v lektvarech, v budoucnu by se ti to mohlo hodit.
Máme Tě moc rádi, pozdravují Tě všichni sourozenci Weasleyovi a měj se dobře
Hermiona a Ron
Další dopis byl od Remuse:
Ahoj, Harry,
ani nevíš, jak jsi nás tím dopisem potěšil. Ale hlavně, jsi jediný, kdo mi ještě zbyl, proto bych byl rád, kdyby ses občas ozval.
Mám Tě rád. Opatruj se a doraz v pořádku i do Bradavic, bude tě tam čekat překvapení, doufám, že bude pro tebe příjemné.
Zprvu jsem se sice na Tebe zlobil, že jsi utekl, ale teď už jsem rád. Máš pravdu, když nikdo neví, kde jsi, tak jsi v bezpečí.
Posílám Ti malý dáreček, doufám, že Tě potěší.
Málem bych zapomněl, jak jsem uklízel Siriovi věci, našel jsem pro tebe dopis od něj, tak ti jej také přikládám.
Remus Lupin
Pod Lupinův dopis připsali pár slov i Weasleyovi:
Ahoj, Harry,
jsme tak rádi, že žiješ a jsi v pořádku.
Chlapče náš, máme tě rádi jako vlastního a strašně nám chybíš. Ale ještě více chybíš naším dětem, proto jsme neskonale rádi, že si se jim ozval.
Posíláme Ti nějaké dárky, opatruj se a brzy se ukaž.
pan a paní Weasleyovi
Byl tam dopis i od Brumbála:
Ahoj, Harry,
jsem rád, že žiješ a ozval ses alespoň svým přátelům, když už jsi nemyslel na nás ostatní. Vyloučen samozřejmě nejsi a nechápu, jak Tě to mohlo napadnout, samozřejmě s tebou počítáme 1. září v Bradavicích.
Sice jsem se ze začátku na Tebe velmi zlobil, že jsi utekl z ničeho nic, když si byl u svých příbuzných v bezpečí a nechápal jsem, proč jsi to udělal, ale teď jsem pochopil, že máš pravdu, když nikdo neví, kde jsi a nemůžeme Tě ani najít, a to mi věř, že jsme Tě hledali, tak Tě asi nenajde ani Voldemort a budeš v bezpečí.
Nejsem sice rád, když nevím, kde jsi, ale smířil jsem se s tím, že nám to asi opravdu nemůžeš říct, proto buď na sebe opatrný.
Přikládám Ti dopis o zkouškách NKÚ a také pozvání do školy.
Mám pro tebe ještě jednu velmi důležitou, ale smutnou věc k vyřízení, ale tu spolu probereme, až se vrátíš zpět do Bradavic.
Albus Percival Wulfric Brian Brumbál
Už mu zbýval jen dopis od Siriuse a úředně vypadající obálka, proto si vzal tu druhou do ruky a rozbalil ji:
VÝSLEDKY ZKOUŠEK
NÁLEŽITÉ KOUZELNICKÉ ÚROVNĚ
Vyhovující klasifikační stupně:
Vynikající (V)
Nad očekávání (N)
Přijatelné (P)
Nevyhovující klasifikační stupně:
Mizerné (M)
Hrozné (H)
Troll (T)
HARRY JAMES POTTER
BYL HODNOCEN NÁSLEDOVNĚ:
Astronomie |
P |
|
Péče o kouzelné tvory |
N |
|
Kouzelné formule |
N |
|
Obrana proti černé magii |
V |
|
Jasnovidectví |
M |
|
Bylinkářství |
N |
|
Dějiny čar a kouzel |
H |
|
Lektvary |
N |
|
Přeměňování |
N |
|
Dále k tomu byl ještě přiložen seznam učebnic, které bude potřebovat k studiu na šestý ročník. Harry se zamyslel a rozhodl se, že napíše někomu, aby mu učebnice koupil, neboť tento rok na Příčnou nepůjde z bezpečnostních důvodů.
Už mu zbýval jen dopis od Siriuse, hleděl na něj zamlženýma očima a rozhodoval se, jestli jej má číst. To už ale slyšel líbezné tóny od Angela, který jej svou písní lásky hladil a uklidňoval. Tak se rozhodl, že nakonec otevře i tento dopis:
Ahoj, Harry,
pokud si čteš tento dopis, tak jsem již mrtev a já se připojil k tvým rodičům. Jediné, co mě mrzí je to, že jsem s tebou nemohl strávit více času. Také lituji toho, že jsem se nechal zavřít do Azkabanu a nemohl tě vychovávat místo těch hrozných mudlů, u kterých musíš žít.
Protože jsem za svůj život nestihnul zplodit potomka a dědice rodu Blacků, odkazuji ti všechen majetek a titul rodiny Blacků, ale více ti řekne až pan ředitel Brumbál, ten má na starosti mou poslední vůli.
Doufám, že na mě budeš vzpomínat jenom v dobrém a nikdy na mě nezapomeneš. A ať už jsem zemřel jakkoliv, neobviňuj se a žij život naplno s tím, že se zase jednou setkáme.
Tvůj kmotr,
Sirius Black
Po dočtení tohoto posledního dopisu si setřel jednu osamocenou slzu, která mu stékala z koutku oka. Konečně došel usmíření, pomohla mu již meditace, ale teprve teď mohl svůj smutek po Siriovi odložit a jít dál. Také si uvědomil poslední slova profesora Brumbála o čem s ním asi tak bude chtít mluvit.
Nakonec si rychle ještě prohlédl všechny dárky: od Weasleyů tam měl svetr s velkým H v zelené barvě a od Remuse navíc krásný nůž s vyrytými runami, bude se muset podívat do své knihovny, co ty runy značí a plus knihy co psala Mia s Ronem.
Teď už byl opravdu unavený, a proto všechno odložil a ponořil se do říše snů.