Kapitola 4 – Nová hrozba na obzoru

Omlouvám se, že přidávám opět skoro po dvou měsících, nějak nestíhám poslední dobou vnímat čas. Snad se Vám bude i tato kapitola líbit. Opět není betovaná a budu jen ráda, když mě upozorníte na chyby. Je tu jedno VAROVÁNÍ - KAPITOLA JE PŘÍSTUPNA MINIMÁLNĚ OD 12 LET!!! Přeji pěkné čtení...

Kapitola 4 – Nová hrozba na obzoru

    Všech teď už šest cherubínů se vydalo na pozemky, protože i Marion už měla v krvi jejich cvičení, mohli si přidat další cviky. Dnes snad poprvé Harry rozhodl, že nebudou s meči cvičit proti sobě, ale vrátí se do cvičebny, kde se objeví figuríny, které mají v sobě kouzlo na lekce šermu, ty je odzkouší, na jaké jsou úrovni, a pokud danou úroveň nesplní, nepustí je dál. On už je nemá co naučit, a proto už jen jednou za týden budou bojovat mezi sebou, zbytek budou cvičit s nimi. Ale to až po snídani. Teď se mají jít připravit ke stolu. Rozpustil je Harry.

    Všichni se rychle osprchovali a upravili ke stolu, nakonec se scházeli v jídelně. Jen Harry nakoukl do své pracovny, jestli mu tam nechal Angel, nějaké odpovědi. Našel je tam, a proto se rozhodl, se jim po snídani věnovat.

   Snídaně probíhala, tak jako vždy. Ke konci si vzal slovo Harry.

    „Musím si přečíst a odpovědět na dopisy, které mi přinesl Angel, proto Vás jen po snídani odvedu do cvičebny, kde Vám ukážu ty figuríny. Hned jak to vyřídím, přidám se k Vám, tam zůstaneme dokud, všichni nezjistíme, jaká je naše úroveň. Pokud nám zbude čas, probereme si všechno, co jsme každý vypsali z knih od začátku prázdnin, pokud ne budeme se tomu muset věnovat po obědě. Až tuto teorii osvětlíme všem, budeme si kouzla procvičovat v praxi. Myslím si, že na dnešek je toho spoustu, po večeři bude mít každý osobní volno. Jak jej stráví je jeho věc,“ přednášel Harry jejich program na celý den.

   Mladí jen s údivem pozvedly oči nad tím volnem, ale neprotestovali, byli rádi, že budou mít chvilku pro sebe. Profesoři nad jejich programem jen kroutili hlavou, jen Severuse zaujal program na dopoledne s těmi figurínami. A proto, když se omladina i s Harrym zvedla od stolu, mířil s nimi do cvičebny, kde Harry otevřel zvláštní skříň a z něj vyjela jedna slámová figurína s mečem. Než se kdo nadál, Harry mávl hůlkou a pronesl: „Effingere magicam obiectum,“ a objevila se další figurína, nakonec vytvořil 6 figurín, aby měl každý svoji. Tu poslední chtěl pak poslat zpět do skříně, aby se zatím ostatním nemotala pod nohy, když musí vyřídit ještě poštu.

    „Mohl bych zatím s tím panákem cvičit já?“ ozval se Severus.

   „Jistě, máte meč?“ ptal se Harry.

    A tak Snape, snad aby na ně zapůsobil, či nevědomky, natáhl dlaň, a po použití přivolávacího kouzla, se mu zjevil v ruce meč.

    Když jej Harry viděl, tak jej napadlo, že toto není úplně normální přivolávací kouzlo, toto bylo divné. Accio se musí použít i s daným předmětem a ozývají se různé zvuky, tady toto bylo jiné, nedalo mu to a musel se zeptat.

    „Severusi, promiň, že tě ještě ruším, ale co jsi to použil za kouzlo?“ ptal se Harry a ostatní také začali pozorně poslouchat.

    „Toto se učí až v sedmém ročníku ve formulích, je to odvolání a přivolání věcí do či z meziprostoru, neříkejte mi, že jste tuto kapitolu vynechali,“ divil se Snape.

    „Ne, nevynechal, vím, že tam něco takového je, ale protože jsem tomu docela nerozuměl, tak jsem se tím nezabýval,“ prohlásil Harry.

    „A mohl by si nám to po obědě vysvětlit?“ začal prosit Harry a hodil po něm svůj nejlepší prosící pohled.

    „Dobře, po obědě se Vám to s Remusem pokusíme vysvětlit,“ nakonec souhlasil Severus.

    A tak se Harry obrátil s tímto slibem ke svým povinnostem, šel vyřešit své dopisy a ostatní se vrátili k cvičení se svým panákem.

    Harry se usadil do svého pohodlného křesla a otevřel první dopis od madam Houžvičkové, která mu odpověděla, že jeden takový přívěšek zrovna má a může si jej tedy vyzvednout, hned jak bude moci. Harry si zavolal Lucy a dal ji kouzelnické mince a poslal ji pro objednávku. Když opět osaměl, otevřel dopis od Brumbála:

    Ahoj, Harry,

    Tvá slova mě pobavila. Nevím sice, o čem chceš se mnou mluvit, ale nevidím jeden jediný důvod, proč tvé žádosti nevyjít vstříc. Souhlasím i s místem a časem schůzky.

    O Hermionin doprovod se neboj, pošlu s ní Tonks, aby byla v bezpečí.

   K tomu přemisťování, Ginny by se mohla přemisťovat asistovaně, ale máš pravdu, než se setkáme, zkusím zjistit něco více na ministerstvu, nech to tedy na mě a o vaši zkoušku z přemisťování se už nestarej.

    Přišel ti sem opět dopis od Gringottů, Harry, a proto ti jej přikládám.

    Myslím, že jsme domluveni, a proto se s tebou rozloučím a budu se těšit na náš rozhovor.

    S pozdravem

             A. P. W. B. Brumbál

    Nakonec otevřel dopis, který poslal Brumbál v tom svém, od Gringottů, měl obavy, jestli skřety nějak neurazil.

    Dobrý den, Lorde Pottere-Blacku Nebelvíre de Angelic,

    je nám ctí, že máte svůj veškerý majetek u nás v bance, a já osobně jsem polichocen, že jste si vybral za správce svého majetku zrovna mě. Je samozřejmostí, že o Vaší identitě budu mlčet, také bránit Váš majetek.

    Na celkový výpis Vašeho movitého i nemovitého majetku, budu potřebovat více času, máte velmi rozsáhlý majetek. Ovšem hned jak jej budu mít připraven, bude Vám odeslán.

    K další korespondenci s námi, abyste nemusel uvádět svůj magický podpis a nedošlo k Vašemu odhalení, bude zapotřebí jednoho z Vašich pečetních prstenů, ten si můžete vyzvednout u nás ve Vašich trezorech.

    Pokud nás kdykoliv navštívíte, budu se Vám osobně věnovat, stačí jen si mě vyžádat.

    S úctou

                    Griphook

    Když Harry dočetl tento dopis, zůstal na něj zírat, a tak jej našla i jeho skřítka Lucy, která mu přinesla, přívěšek, který měl patřit Marion. Poděkoval Lucy, za její ochotu. A než se pustil do odepisování na dopisy před sebou, rychle jej zakouzlil, aby jej mohl, co nejdříve předat nové majitelce.

    První se pustil do odpovědi pro Griphooka.

    Dobrý den, mistře Griphooku,

    Děkuji Vám za tak rychlou odpověď a upozornění ohledně prstenů. Příští týden budu mít cestu na Příčnou ulici, a dovolím si Vás tedy navštívit.

    S velkou úctou

                                H. J. M. Potter-Black

    Ještě rychle odepsal Brumbálovi, že mu děkuje a ministerstvo tedy nechá v jeho kompetenci, a také se těší na jejich setkání. Rychle dopisy zakouzlil, dal je Angelovi a vydal se za přáteli.

    Když vešel do místnosti, slyšel, jak meče řinčí. Sledoval, jak jsou na tom jeho přátelé. Dracovi s Ronem se dařilo, a byli na vyšší úrovni jako dámy. Ale i oni nebyly vůbec pozadu. Když se zaměřil na Snapea, bylo zřejmé, že šermování má v malíku, figurína měla nejtěžší mód, on necvičil, ale vyloženě si užíval souboj. Snape byl tak zaměstnán svým soubojem, že si Harryho ani nevšiml a ten jej nechtěl rušit, proto přistoupil k Ginny, která zrovna ukončila další ze zkoušek, a udělal si sedmou kopii panáka. Spustil si první kapitolu a začal procházet jednou kapitolou za druhou, soustředil se jen na panáka, a proto nevnímal, jak ostatní přestali šermovat a pozorují jeho. Jeho šermování bylo rychlé a přesné, procházel kapitoly tak rychle, že dohnal i Draca s Ronem. To už se opět pustili do cvičení i ostatní. Jejich lekci musela nakonec přerušit až skřítka, která jim oznamovala, že oběd bude za půl hodiny připravený. Proto poručili panákům se schovat, odešli do svých pokojů se upravit, po takovém cvičení byli opravdu zpocení, že to nebylo až příjemné.

   U oběda si sedli každý na své místo, a pustili se s chutí do pokrmů, co jim nachystali skřítkové s takovou péčí. Bavili se o všem možném, nakonec oběd skončil a oni se vydali do knihovny, aby se dozvěděli něco o meziprostoru.

    Sedli si do křesel a čekali, až Severus začne svou lekci. Když viděl, že má jejich pozornost, tak opravdu začal:

    „Na začátek je důležité, abyste to zkoušeli na věcech, které se můžou ztratit, nebo Vám jich nebude líto. Meziprostor je vnímán jako nekonečno, můžete tam vložit jakoukoliv věc, dokonce i potraviny a zůstanou Vám čerstvé. V některých domácnostech se vaří tak, že hospodyňka si zakoupí věc, odešle ji do meziprostoru, a když z ní něco chce uvařit, prostě si ji zavolá, zkopíruje a odešle zpět. V tomto případě tedy v kouzelnické rodině stačí jen jednou zakoupit určitou potravinu. Pozor však, musíte si dobře zapamatovat, jak určitá věc vypadala, abyste ji dokázali přivolat. Nevýhodou je, že takto zmiznuté věci může přivolat kdokoliv, kdo ví, jak vypadají. Proto si kouzelníci nikdy do meziprostoru neukládají nic osobního nebo důležitého pro ně.“

    „Aha, tak jestli to dobře chápu, například bych nikdy neměl do meziprostoru posílat svou hůlku, protože každý kdo ji zná, by si ji mohl přivolat, pochopil jsem to dobře?“ ujišťoval se Harry a v duchu zaklel, že pokud se i tady tuto metodu naučí, nebudou tam moci schovat pláště, deníky a nic takového.

    „Přesně tak, Harry,“ ozval se Lupin, který také poslouchal výklad Severuse. – „Ale pokud se podíváš do své knihovny, najdeš tam podobné kouzlo, je určeno pro uschování tvých osobních věcí. Kouzlo se jmenuje „Pokladnice“ musíš vytvořit prostor v meziprostoru, který ohraničíš stěnami či zdmi a dodáš si tam bránu, aby ses mohl vrátit a vytáhnout určitou věc, či ji tam dát. A aby sis zajistil, že tam budeš moci jen ty, tak si na tu bránu dáš heslo. Potíž je jen v tom, že aby si toto vytvořil, musíš být magicky dost silný. Bylo tam přímo psané, že musíš ovládat živel či nitrobranu. Aby si ovládl živel, musíš být ukázněný a disciplinovaný, také musíš mít na to vlohy, a přesto se spoustu kouzelníků ani nikdy ke svému živlu nedostane, protože umíš nitrobranu dokonale, je možnost, že by si to kouzlo dokázal provést.“

    Přidal svou trošku Remus. A Harry si umínil, že toto kouzlo musí najít a nastudovat si jej, pokud to bude jen trochu možné, mohl by takovou pokladnici stvořit, a mohli by ji využívat pro své potřeby všichni cherubíni.

    „Děkuji Vám za pomoc a odborný výklad,“ děkoval Harry.

    Nakonec se obrátil na ostatní, aby se pochlubili i oni, co objevili a nastudovali z knih. Tato zábava jim vydržela až do večera, ale to už měli všichni v denících opsané všechno co ostatní. Jak opisovali, ještě si stačili o tom udělat vždy přednášku. Profesoři jen udiveně kroutili hlavou a oba je napadlo, že kdyby studovali s nimi, asi by se ještě všelico naučili.

    „Harry, už je připravena večeře, za deset minut ji můžeme podávat,“ objevila se a hlásila Lucy.

    Tím dala pokyn k rozchodu, rychle se všichni rozběhli umýt a už se scházeli k večeři. Opět jim skřítci připravili výborné menu. Vyprávěli si vtipy a velice dobře se bavili, taky proč ne, když věděli, že mají dnes volno a Harry jim už pro dnešek dal volno.

    Jak Harry dojedl a viděl, že mají snědeno všichni, stoupl si od stolu, přistoupil k Ginny a podal jí ruku.

    „Půjdeš se projít se mnou?“ zeptal se stále s nataženou dlaní k ní.

    „Jistě,“ odpověděla a ochotně mu nabídla svou ruku.

    To byl pokyn pro všechny, aby se také zvedli. Draco odcházel ruku v ruce s Marion a Ron po zhodnocení situace, rychle popadl Hermionu, jako by měl pocit, že mu ji jeden z profesorů si zabere pro sebe. To nemohl dovolit. Hermiona se jen chápavě usmála a nechala se jím odvést do zahrady.

 ***

    Ginny čekala, že půjdou ven, tak jako včera. K jejímu překvapení ji však Harry odváděl do prvního patra k učebně magie. Když se jej chtěla zeptat proč? Harry si jen přiložil prst ke rtům a uličnicky se na ni usmál. Hned jak dorazili dovnitř, Harry zabezpečil dveře a zakouzlil si opět „Ševelissimo“ a až potom na Ginny promluvil.

    „Včera jsem ti slíbil, že tě někomu představím. Musíš mi, ale slíbit, že co tu zazní, nikomu nepovíš.“ Ujišťoval se ještě jednou Harry.

    Ginny mu na to s úsměvem přikývla a rozhlédla se dokola, jestli někoho neuvidí. Harry se na to jen usmál a přistoupil k rámu obrazu, který byl prázdný.

    „Můžeš na chvilku přijit za mnou?“ zvolal Harry a schválně Godrika neoslovil, aby ještě více napnul Ginny.

    Na Harryho volání se objevil v rámu muž s ryšavými vlasy, modrýma očima a pohlednou tváří. Ginny jej zvědavě pozorovala a čekala, co se bude dít.

    „Chtěl bych Vás seznámit, dovol mi, Ginny, abych tě představil svému předku a také majitelovi tohoto domu,“ začal obšírně Harry, až to Ginny nevydržela a bouchla ho svou pěstičkou do ramene, aby už nezdržoval, a tak Harry dokončil větu: „Lorda Godrika Nebelvíra.“

    Na tato slova jen Ginny vytřeštila oči, na sucho polkla a podařilo se ji udělat pukrle. To už ale Harry pokračoval.

    „Godriku, dovol, abych ti představil svou přítelkyni, Ginny Molly Weasleyovou.“

    Godrik se na Harryho nevěstu zadíval zpříma, jakoby ji chtěl hodnotit, nakonec se na ni usmál a souhlasně kývl, že souhlasí s volbou Harryho.

    „Těší mě, Ginny, nemusíš se stydět, je vidět, že jsi šikovná malá čarodějka. Uhranula jsi mého dědice. Přeji Vám, ať Váš vztah nezkalí na nebi jediný mráček a obstojíte ve všech zkouškách, které si Osud na Vás připravil,“ přál jim Godrik.

    „Děkuji Vám, Lorde Nebelvíre, za vřelé uvítání a přání všeho dobra,“ odpověděla stále červená Ginny.

    Harry se jen smál Ginniným rozpakům a potměšile mrkal na Godrika, který už to nevydržel a rozesmál se také. Nakonec jim řekl, ať se jdou bavit po svém, když viděl, jak se Ginny stále topí v rozpacích, že určitě není nejzábavnější dělat společnost obrazu. Na to tedy Harry zrušil všechny ochrany a oni se vydali pryč od Godrika. Harry stále objímal Ginny a tichounce se chichotal. Tak přišli opět až do zahrady. Harry cítil přítomnost ještě dvou zamilovaných párů, a proto se vydal úplně opačným směrem, aby byl s Ginny sám.

    „Děkuji ti, Harry, za důvěru, nikdo to neví, kdo jsi. Neřekl jsi to dokonce ani Brumbálovi, že?“ ptala se Ginny.

    „Ne, víš to jen ty, Godrik a můj ochránce,“ potvrdil její tušení Harry.

    „Jak si se to dozvěděl, Harry?“ pátrala dál Ginny.

    „Od svého ochránce, Ginny,“ opět jí s úsměvem odpovídal Harry.

    „A to je kdo?“ pokračovala v jejich malé hře na otázky Ginny.

    „Ginny, lásko moje, kdybych ti to řekl, nevěřila by si mi, a navíc ti jej nemohu ani představit. Možná později ano? Chtěl bych se tě na něco zeptat,“ najednou obrátil Harry.

    „Tak se ptej, Harry,“ spokojila se zatím s vysvětlením Ginny.

    „U Voldemorta není teď žádný náš špeh, který by mohl donést informace, a proto budu muset snížit své ochrany mysli a pokusit se dostat Voldemortovi do jeho hlavy, tak jak mi to prováděl on, proto bude zapotřebí, aby mě někdo hlídal, při této návštěvě a kdyby bylo nejhůř, aby mě probral z transu či zavolal někoho kompetentního, čímž je Severus například. Budeš tak hodná a odebereš se dnes se mnou do ložnice, kde budeš dávat na mě pozor?“ dával obšírné vysvětlení Harry.

    „Nebude to moc nebezpečné, Harry?“ ptala se s hrůzou v hlase Ginny.

    „Nevím, Ginny, nikdy jsem se o něco takového nepokoušel, proto bych chtěl, aby si na mě dohlédla, můžu se na tebe spolehnout?“ opět se ji snažil uklidnit Harry.

    „Jistě, Harry. Nenechala bych tě v tomto případě samotného, můžeš se na mě spolehnout,“ souhlasila Ginny.

    Tento rozhovor vedli za stálého procházení, jejich kroky je dovedly až k malému jezírku, kde byla vrba, která svoje větve máčela na břehu, pod tou vrbou byla lavička, na kterou se usadili a přitulili se k sobě. Když se zahleděli na jezero, spatřili tam plout dvě labutě bok po boku. 

    Harry se otočil k Ginny a opět ji vzal opatrně za bradu, její tvář si natočil k sobě a mírně jí zaklonil hlavu, a přitiskl své rty k těm jejím. Tento polibek už nebyl tak opatrný jako jejich první. Když jej Harry prohloubil, zapojila se i Ginny a začala i ona jemu propátrávat ústa a ochutnávat je. Nakonec se Harry osmělil a začal jí opatrně hladit na prsou, Ginny tichoučce zavzdychala a Harrymu to připadalo jako mňoukání koťátka. Čím více ji hladil tím více Ginny vzdychala, jemu to již nestačilo a tak svou ruku dal pod košili, kterou měla Ginny zrovna oblečenou. Hladil ji zatím přes podprsenku a Ginny to ještě více rozpalovalo, až i ona se odvážila a začala Harrymu hladit hruď. Nakonec to Harry nevydržel, rozepnul a stáhnul Ginny košili, poradil si rychle i s podprsenkou a přisál se rty k jejím ňadrům. A Ginny se zbláznilo srdce, utíkalo tempem, které nestačil dech. Úplně se zajíkala a její vzdechy byly čím dál hlasitější a její ruka odvážnější, až rozepnula Harrymu poklopec a začala se mazlit s jeho chloubou. Jejich mazlení bylo první a tak nezkušené jak jen dokáže u takových mladých lidí být, a proto spělo k rychlému konci. Harry se Ginny udělal do dlaně, až se začervenal, pro něj první orgasmus s dívkou, do teď se mu to podařilo jen někdy v noci, kdy tam byl sám. Ginny nesouhlasně zavzdychala, když se Harry přestal mazlit s jejími ňadry, a tak se k nim Harry vrátil ústy a prsty sjel pod její krátkou sukýnku a začal se mazlit s její mušličkou, a to už nevydržela ani Ginny takové dráždění a z jejího klenotu se na ruku Harryho řinula její milostná šťáva. Oba se unaveně o sebe opřely a prožívali poslední zbytky opojení s jejich prvního neumělého milování. Chvíli tak odpočívali a ani jeden nechtěl promluvit, aby nenarušil jejich slastný okamžik.

    Probrali se, až jim nad hlavou zahoukal sýček, který si vyletěl hledat něco k večeři. Harry jen mávl rukou, aby je očistil od zbytků jejich milování. Toto byla jen jejich chvíle a nebylo zapotřebí, aby na nich bylo znát, co tak intenzívně prožívali spolu. Nakonec se již jen upravili do původního stavu a vydali se zpět do domu.

    V hale se setkali s Dracem a Marion, usmáli se na sebe a jen Harry si všiml, že Marion se mírně začervenala a Dracovi září oči jako hvězdičky. Měl takové tušení, že i oni prožili něco podobného jako on sám s Ginny. Doufal, že i Hermiona prožila krásný večer, že nebyl Ron až takové poleno, jak se někdy projevoval. Dnešní večer jen Harryho ujistil o jeho plánech ze včera, věnovat se více svým polovičkám, i na úkor učení se věcem tak potřebných pro boj.

   Sám netušil, že tím jen podpořil věštbu o Cherubínech, a dal do pohybu kola Osudu, která začnou uhánět rychlostí, na kterou zatím ani jeden z přátel nebyl připraven.

 ***

    Z haly se vydal ruku v ruce i s Ginny do své komnaty, poslal Ginny první do koupelny a nechal ji soukromí, aby se mohla připravit na noc. On zatím promlouval s Angelem a snažil se přijít na nejlepší strategii pro další postup s Voldemortem, když vyšla, měla na sobě kouzelnou krátkou noční košilku, a její mladé pružné tělo jej opět vzrušilo, až musel polknout. Zavrtěl nad sebou hlavou a rychle pospíchal do koupelny, kde na sebe pustil proud studené vody, který jeho libido dokonale zchladil. Musí se soustředit na Voldemortovy plány, a začal pochybovat o správnosti svého rozhodnutí, aby na něj dohlížela právě Ginny. Po deseti minutách studené sprchy vylezl, utřel se a oblékl si boxerky a bílé triko. Nakonec se vydal do ložnice, kde na okraji postele seděla Ginny a rozčesávali si své krásné rusé dlouhé vlasy. A Harry se musel odvrátit a polknout, aby se mohl soustředit.

    „Já si lehnu a pokusím se usnout, na tobě už bude mě pohlídat. A, Ginny, prosím nerozptyluj mě,“ poprosil Harry a šel pozadu k posteli, aby se nedíval na Ginny a její krásné tělo.

    Sedl si na pelest, v duchu poprosil Angela o pomoc a kontrolu, ne že by nevěřil Ginny, ale přesto mu jej jeho fénix dodával více jistoty. Zavřel oči a soustředil se jen na svůj dech, začal se potápět do středu svého jádra, až jej obklopili plameny, po pokoji se rozezněl Angelův zpěv, který uklidnil rozbouřené emoce obou milenců. Harry se skryl v plamenech, až přestal slyšet i Angela. Když si byl jistý, že je v kruhu plamenů a ty jej dokonale chrání, ulehl a ponořil se do klidného spánku. Jeho poslední myšlenka byla, jak tvoří šipku z plamenů a zabodává jí do čela Voldemorta, sám ukryt za hradbou svých plamenů.

 ***

    Po návratu z úkolu hned na začátku prázdnin od Luciuse a Belly, kdy dostal informace, kterého neuspokojily, musel chvíli přemýšlet, než došel ke konečnému rozhodnutí. Nemá cenu Pottera a jeho bandu nahánět, objeví se určitě na začátku školního roku. Do té doby už musí mít zbraň, jak zdolat Bradavice.

    V temném sídle se sešel velký počet jeho následovníků. Nakonec vstal Voldemort ze svého trůnu a začal svou řeč:

    „Mí drazí věrní, mám pro Vásss důležitý úkol. Zjissstil jsssem jak dobýt Bradavice a tím zničit mé nepřátele, Brumbála a toho Pottera. Je jen zapotřebí, najít zbraň, kterou ssstvořili zakladatelé Bradavic k jejich ochraně, ale ve sssprávných rukou, tedy mých, to bude účinná zbraň k jejich zničení. Abychom zjissstili, kde ji hledat, musssíte najít jejich deník. Kdo mi jej přinessse toho náležitě odměním,“ prohlásil Voldemort, a nechal si pro sebe, že ten deník je ta zbraň, kterou jako že budou hledat.

    „Hledejte deník a Pottera nechte zatím na pokoji.“

    Nakonec je rozpustil a nechal si u sebe jen svůj vnitřní kruh, tedy ty věrné z nejvěrnějších.

    „Moji nejdražššší, pro Vásss mám ješšště jeden úkol, hledejte jakoukoliv zmínku o sssousssoššší Jednorožce a Tessstrála, ten jednorožec je ze zlata a testrál ze stříbra, všššechny informace mi ihned dodejte. Neb ssse Vám zle povede. Pokud ji objevíte na černém trhu, tak ji chci. A teď už jděte, své úkoly máte,“ dal jim instrukce ještě Voldemort a jeho následovníci rychle opouštěly trůnní sál pozadu.

    Na chodbě rychle spěchali do přemisťovací místnosti a plnit si své povinnosti.

    Voldemort zůstal na svém trůně sedět a rozmýšlel, získá deník a zruší jednou provždy Bradavice, když je nemůže mít on, nebude je mít ani Brumbál a ti jeho mudlovští patolízalové. Jak získá tu sošku, bude nejmocnějším kouzelník na světě a celý svět mu bude ležet u nohou, ještě budou prosit, aby jim vládl. Ve své radosti, si ani nevšiml, že jeho myšlenky křičí na Harryho, který po celou dobu byl přítomen v jeho mysli.

 ***

    Harry byl celou dobu na jeho poradě a poslouchal, co Voldemort plánuje, nepotěšilo jej, co slyšel, a bude muset někde zjistit, jestli je to možné. Když Tom ukončil poradu, ještě chvíli vyčkal, a to co vířilo dále jeho hlavou, jej rozrušilo snad ještě více. Nakonec opustil jeho myšlenky a upadl do konečně klidného spánku.

    Ginny neklidně pozorovala Harryho a kontrolovala jeho čelo, zdálo se jí horké a sem tam sebou Harry škubnul, přesto zůstával, tak tichý a nehybný, jako by ani nežil. Po hodině konečně začal dýchat klidněji a vypadalo to, že upadl do pokojného spánku. Proto si i Ginny lehla, objala jej jednou rukou a upadla do spánku beze snů.