*Kapitola 17 – Vánoční ples a záchranná mise (upravená verze)

Tak slíbená kapitola je zde, nebudu mít asi až do úterý čas. Tak kapitolu dřív nečekejte, to by se na mě muselo opravdu usmát štěstí /to mě ale poslední dobou strasne obchází/.

Tuto kapitolu věnuji Terce a její ochotě za obetování kapitol k povídce, které znovu vkládám, aby bylo vše v pořádku.

Kapitola 17 – Vánoční ples a záchranná mise

    Ráno se vzbudil tak, jako byl zvyklý, sice byl po včerejší noci unavený, ale zvyk je železná košile. Nevěděl, jestli by měl říkat Dracovi, že jeho otec byl mučen. Bude muset dát pozor navíc ještě na Snapea, nějak se to moc zamotává. Povzdechl si Harry.

   Vzbudil Draca i Rona, Dracovi půjčil svůj čistý dres na běhání a cvičení a chlapci sbíhali schody do klubovny, kde na ně čekala už děvčata. Protože Draco byl po mučení a mělo to být jeho první cvičení, udělali si jen pár koleček a menší rozcvičku, a pak se vydali ještě procvičit meče. Dracovi vysvětlili teorii a zkoušel s Harrym pár úderu a nějaké obranné postoje.

   Mezitím Hermiona s Ginny dohromady útočily na Rona, pak se vyměnili, když už Harry viděl, že toho mají všichni dost, rozhodl se výcvik ukončit a nahnal je do sprch, aby se vydali na snídani.
Pak už každý mířil do své učebny na své hodiny. A tak plynuly dny a týdny. Z Draca se postupně vypracoval svalnatý mladík, jako z ostatních chlapců, ve škole začal také prospívat a úkoly řádně odevzdával. Severus Snape si nemohl stěžovat. Draco se zlepšil ve všech předmětech a nechoval se jako rozmazlený sobec.

    Po škole už nešla fáma o trojici, ale pětici. Kam šel jeden, šli všichni.

   Pomalu, ale jistě se blížily Vánoce a s nimi spojený Vánoční ples, na který je upozornil o Halloweenu Brumbál.

   Proběhlo i několik víkendů, kdy se šlo do Prasinek, naše pětice byla jen jednou, a to těsně před plesem, aby si koupily hábity. Ten den bylo pošmourno, ale protože měli jen v plánu se podívat po hábitech, tak jim to nevadilo. V Prasinkách se vydali do obchodu k paní Malkinové, ale bylo tam plno, a tak si jen povzdechli a otočili se. Vrátí se sem později. První okouknou i jiné obchůdky, na jeden takový narazili až na druhém konci Prasinek. Ještě nikdy si jej ani jeden nevšimli. Všech pět si vlezlo dovnitř a už kolem nich pobíhál malý krejčík.

    „Copak si budou panové a paničky přát?“ začal vyzvídat.

    „Pro nás pět slavnostní hábity na ples, něco skvostného a kouzelného pro dámy, něco k jejich šatům jako doplněk pro nás.“ Ozval se Harry a dělal, že neslyší protesty ostatních.

    „Jak mladý pán si přeje,“ ozval se krejčík a svou hůlkou poslal pět metrů, aby je přeměřily a samozapisovací brky už psaly míry.

   Když skončilo měření, tak přišel krejčík se zvláštním pohárem v ruce, a prosil je, aby se nebáli a po jednom upustili jednu kapku své vzácné krve do číše, prý jim vytvoří hábit, který nebude druhému roven, bude jim ušit opravdu namíru. Ale prý to bude trochu dražší. Harry s tím souhlasil, a opět své přátele odbyl, že jim vše později vysvětlí. A proto tedy jako první se bodl do prstu a nechal do poháru stéct jednu kapku krve, pohár najednou začal měnit barvy prudce, až se ustálil na šesti barvách: červené a zlaté, modré a bílé, zelené a stříbrné.

    „Pane, toto jsem ještě neviděl, pokud Vám vytvořím takovýto hábit, budete jako z cirkusu,“ prohlásil malý krejčík.

    Harry se zamyslel a nakonec prohlásil, nechť mu udělá tři hábity pokaždé s dvojicí barev, jak mu to pohár ukázal. To už odsouhlasil i krejčík a oba byli spokojeni. Když ostatní viděli Harryho, že neváhal a nechal svou krev spadnout do poháru, tak jej všichni následovali.

    Hermioniny barvy byly modrá a bronzová. Ginny se objevily žlutá a černá, Draco měl zelenou a stříbrnou. A Ron ten měl bílou a zlatou. Nikdo nechápal, na co to tomu mužíčkovi bude, ale neptali se.

   „Jak vyrobím těchto sedm hábitů, kam mám dát vědět kvůli vyzvednutí, přeci jen mi to chvilku vezme, platit budete při vyzvednutí, jen bych chtěl nějakou zálohu,“ uváděl podmínky prodeje krejčík.

    „V pořádku, jen ty hábity potřebujeme před vánoci, proto se tu staví můj skřítek 22. prosince a doplatí Vám zbytek. Dám Vám zálohu 200 galeonů,“ souhlasil s podmínky Harry.

    A tak po vyřízení těchto formalit, se odebrali na hrad, kde jim Harry vysvělil, že ty hábity zaplatí sám ze svého dědictví po Siriusovi Blackovi, že by s tím určitě souhlasil. Nebylo tedy třeba, aby šetřili, a že se jim to určitě bude hodit. Krejčík mu přišel schopný a možná, že jeho služby ještě využíjí.

    Na další návštěvy Prasinek pak už ani jeden z přátel pětice nemyslel k podivu všech profesorů, jen obchodníci si mnuli ruce, stalo se totiž zvykem, že přišel nějaký skřítek s dopisem od nějakého pana De Angelic s objednávkou na zboží, ať už to byly sportovní soupravy, přísady do lektvarů nebo jen brky a pergameny. Vždy to stálo za to.

   V té době měla pětice, dalo by se říci hrad pro sebe, objevovali další tajné chodby a místnosti. Studovali Harryho knihovnu. A jinak se různě připravovali na boj a obranu proti Voldemortovi. Harry byl tvrdý a přísný učitel, ale už si na to tak zvykli, proto si nestěžovali. Navíc rodiče i profesoři je chválili, jak jim to teď jde. Nebelvír získával spoustu bodů za jejich úkoly i ukázkové zvládání kouzel. Už se nikdo nedivil, že si spíš četli nebo dělali úkoly v hodinách, protože pokud se jednoho z pětice zeptali, vždy jim odpověděl správně.

   Famfrpálová sezóna byla také v plném proudu, první zápas proti Zmijozelu vyhráli a připravovali se po vánocích na další s Mrzimorem.

 ***

   Ples byl čím dál blíž a Draco se rozhodl, že na něj půjde sám bez partnerky, ze Zmijozelu se s ním nikdo nebavil a v Nebelvíru jen jejich parta, ostatní mu stále moc nedůvěřovali. Nevadilo mu to, stejně byl stále jen s partou, kdy cvičil nebo se učil. I v hodinách sedával s Harrym v lavici, tak že mu to bylo opravdu jedno.

   Měl pár setkání se Severusem, přiznal Harrymu, že to je jeho kmotr. Harrymu a ani ostatním to nevadilo. Jen Harry si všiml, že nemá přívěšek, a proto se jednoho dne na to Draca zeptal. Draco se přiznal, že má o Severuse strach, a tak mu ho dal, aby ho nosil, a když bude v nebezpečí, že ho má podržet chvíli v ruce. Harry mu to odkývl. Sám dobře věděl, že je jen otázkou času, kdy to na Severuse praskne. Harry dávno už naučil Draca meditovat, a proto věděli, že jeho živel v magickém jádru je voda, proto jeho nitrobranou byla vodní stěna, aby si mohl skrýt myšlenky.

***

    V pátek před plesem jim doručila Lucy jejich nové hábity s přiloženým listem. Našla je u Harryho v soukromých komnatách, a tak je tam i opatrně rozdělali, aby se mohli podívat, co jim ten zvláštní krejčík vyrobil. A že bylo na co, koukat. Harryho sváteční hábit byl rudý jako ta nejčervenější krev, k tomu měl zlatou šerpu a na zádech zlatou nití vyobrazeného lva s ptačí lebkou a křídly. Pod hábitem měl černé kalhoty a rudou košili. Jeho druhý a třetí hábit byl ušit ve stejném stylu, jen košile byla bílá a zelená, šerpa modrá a stříbrná, hábit v bílé barvě měl na zádech tvora s lidskou podobou, ale křídly a na zeleném hábitu byl na zádech stříbrnou nití namalován jednorožec. Dracův hábit byl temně zelený a šerpa stříbrná, na zádech stříbrnou nití vypleteného hada. Také černé kalhoty, ale košily zelenou, tak jako hábit. Ron měl stejné kalhoty, košili bílou, bílý hábit a zlatou šerpu, na zádech vyšité slunce. Hermiona měla hábit v podobě krásných dlouhých šatů až po zem, barvy modré s bronzovou šerpou v pase, na ramenou bronzovými ozdobami měla připnut pláštíček, který tvořil za šaty vlečku a na něm byl bronzovou nití vyšit majestátní pták podobný orlu. Ginniny šaty byly stejné jako Hermioniny jen byly černé a žlutá šerpa do pasu, na pláštíčku měla vyšítého jezevce. Byly tak unešení z nových šatů, že na přiložený list úplně zapoměli.

   Konečně byl den plesu, děvčata se oblékla do svých hábitů, jedna druhé upravily vlasy k té nádheře, co jim daroval Harry, mírně se nalíčili, aby jen zdůraznily rysy tváře a už spěchali do klubovny, kde už nikdo nebyl. Chlapci se vykoupali, oblékli si hábity od Harryho. Jen on sám měl dilema, jaký hábit si obléci, měl totiž tři, nechtěl na sebe až tak moc upozorňovat, tak zvolil Blackovský hábit zelené barvy a stříbrnou šerpu, jednorožce na zádech. Nakonec vzali dárky pro děvčata, které si objednali soví poštou a vydali se čekat na své partnerky do klubovny. Dali děvčatům dárky – každá dostala náramek s živou květinou, tu samou měli chlapci připnutou ná svých hábitech. A všech pět se jich vydalo do Velké síně, na zahájení plesu. Když tam přišli, zjistili, že je Velká síň uspořádána úplně jinak, než byli zvyklí. Místo kolejních stolů, tu bylo rozmístěno vícero malých kulatých stolečků, proto si jeden zabrali pro sebe a usadili se. Každý si objednal něco dobrého k jídlu, když se dobře najedli, každý vyzval svou partnerku k tanci, prostřídali se všichni chlapci. Ginny s Hermionou je naučily tančit, aby jim nedělali ostudu a neshazovali se. Nikomu nevadilo, že jich je u stolu pět a Draco nemá dívku.

   Učitelé to pozorovali s úsměvem. Nikdy by nevěřili, že Draco mezi Nebelvířany zapadne. Ale už věděli, že jejich přátelství je opravdu pevné. I když nevěděli, jak začalo.

    Všichni si těch pět prohlíželi, měli krásné a zajímavé hábity. Už látka z dálky vypadala strašně vzácná, dokonce se barevně pableskovala a bylo těžké určit, jakou vlastně mají barvu oblečenou. Někteří se shodli na tom, že se mladých budou muset zeptat, kde k takovým zajímavým hábitům přišli.

 ***

   Draco se rozhlížel po celém sále, ale nemohl najít svého kmotra. Nedalo mu to a poslal vzkaz Harrymu, že má o Severuse strach, jestli náhodou o něm něco neví. Harry mu smutně odpověděl, že zatím nic, kdyby něco, určitě mu dá vědět.

   A tak ples pokračoval a pětice se bavila, když Harryho začal pálit jeho přívěšek s Griffinem. Podíval se na Draca a řekl, že musí jít, svěřil mu Ginny do opatrování a poprosil kluky, aby mu sbalili věci na zítřejší odjezd, hned jak skončí ples. Draco pak má na něj počkat, půjdou k němu domů.

   Hermiona s Ronem měli pro ně překvapení, ale nechají si ho až na ráno, kdy to nebude tak chaotické. Věděli, že teď Harry nemá čas, probírat s nimi prázdniny.

***

   Harry se zvednul a odkráčel z plesového sálu pozorován Brumbálem, bylo mu divné, že tu nechal svou partnerku a ostatní. Vydal se opatrně za ním, byl zvědav, co se bude dít. Harry si zatím vyšel pro neviditelný plášť po otci a mířil ven z hradu. Přehodil si ho přes sebe před přemisťovací bariérou, poprosil Angela, ať je stále ve střehu, že to bude nebezpečné a teleportoval se přímo do cely k Severusi Snapeovi do Temného Sídla. Když ho Harry uviděl, celkem se lekl, profesor byl na tom dost špatně na první pohled.

   „Nemluvte, profesore, a chovejte se jako by tu nikdo nebyl,“ vyslal mu vzkaz do hlavy Harry pomocí telepatie.

    Přistoupil až k profesorovi, který byl spíše v bezvědomí než při vědomí. Opatrně ho vzal za ruku a teleportoval je zpět dřív, než se stačily otevřít dveře.

    Smrtijedi šli znovu pro Snapea, kterého se jejich pán rozhodnul mučit za jeho zrádcovství, jaký byl jejich údiv, když byla cela prázdná a nikde nikdo.

***

   Harry se Snapem se objevili u Bradavic, Harry opět vyčaroval nosítka, kam dolevitoval profesora a přikryl ho pláštěm. Stává se z toho zvyk, pomyslel si. To vše viděl Brumbál, který zůstal stát na místě, jako by ho opařil, když se Harry přemístil, jak byl překvapený, tak si ani neuvědomil, že nešlo o přemístění, ale teleportaci. Opatrně i s nosítky se vydal Harry do svých komnat, věděl, že opět nesmí ztrácet čas, nahlédl do sálu, a když viděl, že je ještě ples v plném proudu, vyslal svým přátelům vzkaz, aby došli za ním za 10 minut.

   Brumbála už napadla ta samá věc jako Snapea před časem, použít na sebe zastírací kouzlo a sledovat Harryho, co bude dělat. Harry se vydal do svých komnat, prošel obrazem a tajnou chodbou došel až ke stěně, kde mávl rukou a zašeptal heslo, které ani Brumbál neslyšel.

   Objevily se dveře, které Harry otevřel a levitoval tam nosítka i s profesorem, Brumbál jen taktak stihl projít, než se za Harrym dveře zavřely.

   Přenesl profesora na pohovku a nosítka nechal zmizet, poprosil Angela, aby mu skápl slzu do hrdla a začal čarovat, přejížděl nad profesorem rukama, a kde bylo třeba objevilo se modro-bílé světlo, které léčilo.

   Brumbál to dost vyjeveně pozoroval, toto ještě neviděl. Nakonec Harry došel vedle do místnosti, kde vzal pár flakónků lektvarů a vlil je profesorovi do hrdla. Když skončil, vzdychl si a vydal se ke dveřím, aby se za nimi dostali jeho přátelé. Teď už tu byli všichni. Posedali si do křesílek a dívali se tázavě po Harrym, doufali, že jim to vysvětlí.

   „Hm, Draco mi nedávno řekl, že dal svůj přívěšek profesorovi s instrukcemi, co má dělat, kdyby byl v nebezpečí života. A protože jsem věděl, že ho Voldemort podezírá ze špehování, byla jen otázka času, kdy ho začne mučit. Dnes se tak stalo, můj přívěšek se rozehřál, proto jsem šel pro profesora," vysvětloval unaveně Harry.

   „A kde ho drželi a jak ses tam dostal?“ ptal se Ron, kterému to stále nedocházelo.

   „V Temném sídle a teleportoval jsem se. Měl na mále, zrovna si pro něj šli na druhé kolo oblíbené Voldemortovi hry, když jsme zmizeli,“ pověděl neochotně Harry.

   „Bude v pořádku, Draco, neboj, už má v sobě lektvary proti cruciátu a bolesti,“ díval se Harry na Draca, kterému v duchu létala jen tato otázka.

   „Naše plány to nemění, Draco, zítra jedeme domů na Vánoce, bude nás jen o jednoho víc. Pokojů je dost. Pánové a dámy jsem unavený, jde se spát, vedle máte čtyři postele a já jdu taky do své. Zítra se sbalíme a rozejdeme se každý ke své rodině. Pokud máte nějaké další dotazy, zodpovím je ráno, zítra cvičení odpadá. To je už opravdu vše,“ udílel ještě poslední instrukce Harry.

 ***

    Čtyřka odešla vedle do svých komnat, Harry jen počkal, až zalezou a sám překontroloval ještě jednou Snapea svou magickou mocí, párkrát se ještě modro-bíle zablesklo, než byl opravdu spokojen. A i on se vydal do své postele. Nechal otevřené dveře, aby slyšel profesora, kdyby se mu přitížilo, i když to neočekával. Zapnul nitrobranu na nejvyšší stupeň, věděl totiž, že Voldemort bude dnes zuřit. Jen si lehl a v tu ránu byl v limbu.

 ***

   Brumbál si sedl do uvolněných křesel a pozoroval svého profesora lektvarů a trávil, co se tu všechno děje. Sám byl dobrý čaroděj, ale léčit, tak jako léčil Harry, ještě neviděl, ani lékokouzelnice toto nepoužívali. S tím také upadl do lehkého spánku.