Kapitola 27 – Zkoušky (upravená verze)

Kapitola věnována: ElenEstel, Víťa, Elis, Lachim, kik, Bluebird a Annie. Omlouvám se, že až dnes, ale včera jsem byla celý den u lékařů, se mnou, s malou atd. Nestíhám opět jednou, což není nic nového, protože dítě má virózu a musíme ještě dnes k lékaři na ušní, aby toho nebylo málo, tak jsem zvědavá, jak dopadneme, příšťí kapitola kdy  bude, opravdu nevím. Protože žiji na jižní Moravě tak mě čeká sběr révy vinné o víkendu a máme tu i svátek tento týden, tak pokud bych přidala až v pondělí, tak se na mě prosím moc nezlobte.

Kapitola 27 – Zkoušky

    Ráno se pětka probrala, jak byla zvyklá, navlékli na sebe své dresy a vydali se na pozemky.   

   „Jak je vám?" ptal se Harry.

   „V pořádku, sice je trochu ještě únava, ale taková normální," odpovídala za všechny Hermiona.

   „Super, dnes toho budeme mít spoustu, ještě nebude vyučování, takže máme den pro sebe," poznamenal Harry a už si to klusali všichni ze schodů a na pozemky.

 ***

    Tento rozhovor vyslechli čtyři profesoři a nestačili se divit. Pomalu se vydali před hrad. K jejich překvapení, tedy jen pro Brumbála a McGonagalovou, viděli, jak pětice běhá kolem hradu svých deset koleček. Nakonec každý na sebe zakouzlil ohřívací kouzlo a začali posilovat.

   „Takto cvičí vždy?" zeptal se vyjeveně Brumbál.

   „Ano, ještě budou protahovací cviky a pak ještě jedno cvičení speciální," odpověděl Snape.   

   „Speciální?" ptala se zvědavě McGonagalová.

   „Uvidíte," ozval se Remus.

    A tak se tedy dívali, to už pětice docvičovala protahovací cviky. Všichni se pozvedali a natáhli dlaně, kde k údivu přihlížejících se objevili meče.

   „Neublíží si?" ptala se McGonagalová.

   „Ne, Harry je naučil kouzlo, které jim ztupí ostří," odpověděl Remus.

    Potom to ujištění se pozornost všech přesunula opět na pětici před nimi, a že se bylo na co dívat. Už se blížil čas snídaně, když viděli, jak pětice přestala bojovat a nechala meče opět zmizet. Viděli, jak jim Harry něco říká, ale nerozuměli jedinému slovu. Když viděli jak Ron, Hermiona a Draco míří do haly, rychle se schovali, aby je někdo z nich nezahlédl. Když přešli, hned se vydali do síně, aby nebylo nápadné, že tam nejsou.

***

   „Ginny, můžu s tebou mluvit?" ptal se opatrně Harry.

   „Jistě. Děje se něco?" ptala se i Ginny.

   „Můžete se jít nachystat na snídani, my vás hned doběhneme," promluvil k ostatním.

    Když už se ti tři vzdálili, přistoupil Harry k Ginny a promluvil k ní nejistým hlasem.

   „Já jsem se tě chtěl vlastně zeptat, jestli by si se mnou chtěla chodit. Mám tě rád, moc rád. Mám o tebe strach, ale chci, abys věděla, že tě budu chránit, dokud mi to smrt nepřekazí. Pokud se mnou nebudeš chtít mít nic společného, pochopím to a zůstaneme jen přáteli," plácal Harry páté přes deváté.

    Když Ginny neodpovídala, sklonil hlavu dolů, bylo mu líto, že promeškal svou šanci, kdy se jí líbil. Ginny konečně popadla dech, nikdy nevěřila, že by se její sen mohl vyplnit, Harry ji má rád a líbí se mu.

   „Harry, i já tě mám ráda a chci s tebou chodit. I já mám strach, ne o sebe ale o tebe, to dělá ta láska v nás. Spolu budeme silní a porazíme všechno zlo," povídala Ginny Harrymu rozechvělým hlasem.

    Harry zvedl hlavu a jeho oči byly plné jiskřiček života, zdvihl Ginny a zatočil se s ní dokola, nakonec jí dal něžný polibek. Chytli se za ruce a spolu šli na svou kolej. Čekala je snídaně a rozhovor s ostatníma.

***

   Profesoři už čekali v síni, kdy dorazí naši cvičenci. Byli zvědaví, co se bude dít, navíc měli někteří z nich poradu u Brumbála. To už dorazilo i našich pět studentů, usadili se ke stolu a začali jíst. Bylo zajímavé je sledovat, Harry jim něco sděloval. Hermiona s Dracem s úsměvem přikyvovali, ale mladý Weasley chytal červenou barvu do tváří.

   „Zajímalo by mě, co se mu nelíbí," poznamenal jenom Remus.

***

   „Chtěl bych vám něco říct," začal Harry, když se usadili v síni a nabrali si jídlo na talíře.  

   „Jsme jedno ucho," se zájmem odpověděl Draco.

   „No, nevím jak to říct, ale začal jsem chodit s Ginny," vyhrkl Harry.

    A s obavou se podíval po ostatních. Hermiona a Draco jen s úsměvem přikývli, už dávno pozorovali na obou, že se k sobě mají. Naproti tomu Ron zrudl vzteky.

   „Cože spolu?"

   „Chodíme spolu, Ronalde, máme se rádi," odpověděla naštvaně Ginny.

   „Uvědomujete si, že jste ještě na škole? Harry, uvědomuješ si, v jakém bude nebezpečí?" nedal se odbýt Ron.

   „Rone, já vím, že jsme na škole, ale to přeci nebrání tomu, abychom spolu chodili, nikdo tu přece neřekl, že spolu spíme, jen chodíme. Navíc v nebezpečí je i tak, sám dobře víš, proč se tak učíme a co jsme nedávno přísahali," odpovídal v klidu Harry, ale u srdce mu dobře nebylo, měl obavy.

   „Rone, že ty nikoho nemáš rád, neznamená pro ostatní, aby s nikým nechodili," zastala se Harryho Hermiona.

   „Dobře tedy, máte asi pravdu, ale pokud jí zkřivíš na hlavě jeden jediný vlásek, budeš mít dělat co se mnou," umoudřil se Ron.

     Harry si oddechl, nechtěl přijít o svého nejlepšího kamaráda.

   „Co dnes budeme dělat, Harry?" ptal se zvědavě Draco.

   „Asi bychom se měli trochu více do hloubky podívat na bylinkářství, a pak také na kouzelné tvory, asi nějaké opakování nás také nemine, a pokud nám vyjde čas, mohli bychom mrknout do cherubínských knih," přemýšlel nahlas Harry.

   „Máš pravdu, těmto dvěma předmětům jsme se moc nevěnovali a budou také asi třeba," souhlasila Hermiona.

   Ostatní přikývli, nakonec opustili síň a vydali se do jejich tajné komnaty, kde byla také rozsáhlá knihovna, aby si nastudovali bylinky. Jejich odchod pozorovali profesoři. Vypadalo to, že se mladý Weasley uklidnil a nakonec souhlasil s tím, co jim Harry řekl.

Když byli pryč, pokynul Brumbál, aby ho profesoři, jichž se to týče, následovali do ředitelny.

***

    „Posaďte se, přejdeme rovnou k věci," vybídl je Brumbál. - „V úterý slečna Weasleyová složí zkoušky NKÚ," všichni slabě zalapali po dechu, kromě profesora Obrany a Lektvarů, „od vás bych potřeboval, abyste vypracovali test ze všech předmětu na rozdílovou zkoušku do šestého ročníku, kterou bude psát ve středu. Na vaši nevyslovenou otázku, ano myslím si, že to zvládne. Dále vypracujete pět testů, které budou obsahovat učivo od prvního až do sedmého ročníku, dejte tam i zákeřné otázky. Tyto testy pak ve čtvrtek napíše Harry a jeho parta. Byl jsem upozorněn, že by se v hodinách mohli nudit a bylo by dobré, aby měli speciální studijní program, tímto tedy zjistíme, na jaké úrovni mají vědomosti. Pani profesorko Vektorová, vím, že vaše hodiny navštěvuje jen slečna Grangerová, ale ty testy budou psát i ostatní čtyři. V pátek bych byl rád, kdybyste ty testy měli opraveny, a kdo si bude přát, může je vyzkoušet i prakticky. Po obědě si je zavolám a oznámím jim program tohoto týdne. Pokud testy dopadnou, jak očekávám, dohodneme se na jejich výuce. Někdo nějaký dotaz?" ptal se Brumbál, nikdo žádný neměl, všichni byli totiž v šoku.

   „Můžete jít, Minervo, ty tu prosím zůstaň," dodal ještě Brumbál.

    Ostatní se rozešli do svých kabinetů, měli co dělat, vypracovat tak složité testy nebude jen tak. Když Brumbál s McGonagalovou zůstali sami, pověřil ji, aby na večer svolala poradu Řádu. Nakonec i ona se vydala do svého kabinetu. Rozeslala oznámení o poradě a dala se do vypracovávání testů pro Weasleyovou a pak i ostatních těch těžších.

***

   Mezitím Cherubíni pilně studovali bylinkářství, zopakovali si, co už věděli z hodin, přešli na sedmý ročník a nakonec sáhli po knihách, které byli v knihovně. Výuka probíhala stylem dotazů a upřesňování si vědomostí z různých zdrojů, tak si vystačili až do oběda, kdy uznali, že se dnes už více naučit nezvládnou, pokud si neseženou další literaturu. Na oběd přišli opět spolu, jen Harry držel za ruku Ginny. Což pro profesory bylo překvapení.

   Brumbál si pak zavolal Ginny a sdělil ji, že zítra po snídani se má dostavit k němu, bude omluvena z vyučování. Další podrobnosti se dozví zítra a poslal ji pryč.

***

   Po obědě se vrátili opět do tajné komnaty, kde jim Ginny řekla, co po ní Brumbál chtěl. Harry se jen ujistil, že má přívěšek stále na krku a dál to nerozebírali, stejně by na to nepřišli a jen by mrhali časem. Pustili se do Kouzelných tvorů. Studovali je zrovna, tak jako dopoledne. Vyšlo jim to až do večeře. Kde už opět na ně čekal celý učitelský sbor. Usadili se, povečeřeli a opět se zvedli a zamířili pryč. Rozhodli se pro dnešek učení nechat, proto jen zapadli do klubovny, kde už byli i ostatní Nebelvířani a hráli různé hry. V deset se rozešli každý do své postele, zítra už začínal jejich normální rozvrh.

***

   Ráno vstali v šest, udělali si rozcvičku a zamířili na snídani. Ginny pak odešla za Brumbálem a ostatní do hodin. Kde se opět věnovali své činnosti, jako před prázdninami.

   Brumbál Ginny vzal na pozemky a přemístili se na ministerstvo, kde už na ně čekala komise. Ginny to sice nechápala, ale nekomentovala to. Vešli do místnosti, kde byl nachystaný pergamen a brk, a také nějaké otázky. Brumbál jen řekl, aby je vypracovala. Tak tedy učinila, jak jí bylo řečeno. Nebyli těžké, zdáli se jí primitivní. Když po dvou hodinách odevzdávala vypracované otázky, komise na ni zírala jako na exotické zvířátko. Po zběžné kontrole zjistili, že jsou správně a navíc do detailů vypracované, u některých dokonce našli i věci, které rozhodně nemohla nastudovat z vyučování. Nakonec vařila nějaký elixír, ukázala pár kouzel, a už s Brumbálem mířili zase k hradu.

   „Zítra po snídani opět u mě, slečno Weasleyová," jenom poznamenal Brumbál a propustil ji.

    Zamířila do klubovny, ostatní měli ještě hodiny a ona byla uvolněna na celý den. U oběda se s nimi setkala a v rychlosti jim řekla, co se dělo a kde byla. Nakonec se ještě zeptala na úkoly a odebrala se opět do klubovny, kde je poctivě vypracovávala a ostatní šli na zbytek svých hodin. Po vyučování se setkali všichni v klubovně, kde dodělali zbytek úloh a odebrali se do své tajné komnaty. Kde se jen zmínili o Brumbálovi a jinak se pustili do opakování učiva. Po večeři opět zapadli do klubovny, kde jen relaxovali. V deset zalehli, a spali nerušeným spánkem.

***

   Ráno si udělali obvyklé kolečko a šli na snídani. Ginny opět zamířila za Brumbálem a ostatní na hodiny. Tentokrát s ním šla jen do ředitelny, tam jí posadil ke stolu, kde měla nachystaný opět pergamen a brk a otázky na vypracování. Přišlo jí to už divné, ale jen pokrčila rameny a začala pracovat. Brumbál ji sledoval, vypadalo to, že opravdu nemá problém s látkou, co byla v otázkách. Najednou přiletěla sova, Ginny ani nezvedla zrak a stále psala odpovědi. Ředitel přistoupil k oknu a dopis si převzal, po přečtení se jen usmál a druhý, který byl určen Ginny si zatím nechal.

     Čas pokročil a blížil se oběd, Ginny dopsala poslední odpověď a tázavě se zadívala na ředitele: „Můžete jít, slečno Weasleyová."

    Popsané pergameny si strčil do pláště a vydal se také na oběd. Tam je rozdal profesorům, kteří otázky skládali, aby je, co nejrychleji opravili. Ginny mezitím opět vypověděla, co se dnes dělo.  
Nakonec to dopadlo tak jako včera, ona odešla do klubovny a zbytek na hodiny. Po vyučování si opět vypracovali úkoly a zmizli do své komnaty, kde studovali cherubínské knihy až do večeře.

   Dorazili do síně akorát včas, sedli si a začali jíst.

   „Máte opravené ty testy?" zeptal se zvědavě Brumbál.

   „Jistě, Albusi, jak jsi předpokládal, z přeměňování učivo opravdu umí," poznamenala McGonagalová.

   „Kouzelné formule také," přidal se Kratiknot.

   „Runy bez problému," hodnotila profesorka Vektorová.

   „Péče o kouzelné tvory vynikající," přidával se Hagrid.

   „V Bylinkářství není také co vytknout," promluvila profesorka Prýtová.

   „Tím to tedy můžu uzavřít a rozdílové zkoušky do šestého ročníku udělala, výborně. Dnes řeknu těm pěti, aby po snídani za mnou přišli, a v pátek je obeznámíme s ostatním," promluvil Brumbál.

    Najednou si všiml, že pětice se zvedá k odchodu: „Harry? Můžeš sem přijít i se svými přáteli?" volal na něj Brumbál, to byl i pokyn pro ostatní studenty, aby si mezi sebou začali špitat a spekulovat, co se děje.

    Když pětice přistoupila k profesorskému stolu, dostali vysvětlení: „Zítra po snídani přijdete za mnou a já vám vysvětlím, co a jak. Můžete jít," propustil je Brumbál.

    Když se trochu vzdálili, ozval se Draco: „Chápete to? Já tedy ne."

   „A co jste čekali? Že nám ředitel řekne hned, co chce? Neřekne už jen proto, že mi máme před ním taky svá tajemství a rozčilujeme ho. Nechte to být, ono se to vyřeší i bez nás," vysvětloval Harry.

   Tento rozhovor slyšely jedny uši v síni, musel se začít smát, Potter znal velmi dobře ředitele.

   „Můžeš mi říct, co je ti tak k smíchu, Severe?" ptal se zvědavě Brumbál.

   „Jen jsem obdivoval, jak vás Potter dobře zná," snažil se říct Snape, přes svůj smích.

   „Nezbláznil jsi se, Severusi?" ptal se opatrně Remus.

   „Ne jen na dotaz Draca, co to má asi znamenat, jim Potter odpověděl, že co čekají, a teď budu citovat: ředitel taky neví všechna naše tajemství a to ho rozčiluje a vy si myslíte, že vám hned řekne to svoje. Ale určitě se to prý dozví, aniž by museli pátrat." Dovykládal jim stručně hovor, co zaslechl.

   „Zajímavé, opravdu si asi budeme muset dávat na pana Pottera pozor," poznamenal Kratiknot.

     Nato opustili síň i profesoři.

***

   Naše pětka zatím seděla v klubovně a četla si své knihy, o zítřku už nepadlo ani slovo. Ginny se přitulila k Harrymu, měla ráda jeho blízkost. Tak strávili i tento večer mezi ostatními Nebelvířany. Nakonec se rozešli do svých ložnic si odpočinout.

***

   Ráno je opět dohnalo dřív než by chtěli, proto se rychle převlékli a už běželi na pozemky. Po dvou hodinách svého cvičení se vydali na snídani.

   „Tento víkend by se mělo jít do Prasinek," prohlásila Hermiona, aby řeč nestála.

   „Nemám tam v plánu jít, jen nechám vyzvednout něco Lucy. Ale jestli tam chcete jít, můžete," ozval se Harry.

   „Ještě nevím, popřemýšlím o tom,“ ozvalo se od ostatních.

***

   Nakonec se vydali za Brumbálem, který je už čekal, odvedl je do nepoužívané učebny, kde je rozsadil, aby nemohli opisovat a ani si radit, bohužel neznal jejich tajemství nitrofytu, a každému podal otázky, které mají vypracovat. Těch otázek bylo dost, měli sedm předmětů a od každého bylo dvě stě. Ale naši andílci byli vzorní, a ani je nenapadlo si radit, i když mohli. Všichni pokrčili rameny a zabrali se do testu. Vždy nad nimi bděl nějaký profesor, který měl volnou hodinu. Oběd jim přinesl skřítek do učebny, který si každý snědl na svém místě, a pak pokračovali ve vyplňování. Nikdo neměl žádný veliký problém, všichni profesoři jen viděli, jak se jim brky míhají po papíře, u žádné otázky se nezarazili, jen psali a psali. Harry skončil jako první a po chvíli ho následovali i ostatní. Naposledy je hlídal Snape, který si jejich pergameny přivolal a dovolil jim opustit učebnu. Jen zběžně se podíval na otázky z lektvarů, a jak čekal, všichni měli všechny vypracované a do detailů. Vydal se za ředitelem, kde už čekali i ostatní vyučující. Ředitel jim rozdal papíry s jejich hodinami a každý se odebral do svého kabinetu, aby je zkontroloval.

 ***

   „Co budeme dělat teď?" zeptal se Ron, který by se dnes už raději neučil.

   „Dnes se už učit nebudeme, dáme si pauzu, dělejte všichni na to, co máte chuť," ozvalo se od Harryho, který už měl na zbytek dne program.

   „Ještě si odskočím a setkáme se na večeři, budu jen na hradě, nebojte se o mě," s těmito slovy se s nimi rozloučil, políbil ještě Ginny a už ho nebylo.

   „A toto bylo zase co?" ptala se nechápavě Hermiona.

   „Mě už u Harryho nic neudivuje, a sami víte, že když nechce, tak neřekne ani nám nic," ozval se Draco a mířil dál do věže.

   Ostatní ho už tiše následovali, posedali si do křesel, a každý se ponořil do svých myšlenek.

***

   Harry mezitím dorazil na kraj Zakázaného lesa, zkontroloval, jestli ho nejde odnikud vidět a začal cvičit třetí živel - Vítr. Postavil se, vyčistil si hlavu a soustředil se, nějakou dobu se nic nedělo, ale za chvíli ucítil, jak kolem něj se prohání mírný vánek. Zkoušel různě jeho sílu, když viděl, že mu to vcelku jde. Poohlédl se po nějakých větvičkách, které se pak snažil svou větrnou mocí chytnout, odhodit, přenést, spoutat a tak různě. Když cítil, že začíná být unavený, nechal toho a vrátil se do hradu. Nechtěl se vyčerpat tak jako posledně. Ostatní našel před krbem v klubovně. Po večeři se vydali nakonec všichni spát.

***

   Odpočinutí si udělali svou proceduru a vydali se na snídani, byli zvědavý, co si pro ně opět Brumbál nachystal a nemýlili se. Zavolal si je do ředitelny. Tam si posedali do křesel, které jim Brumbál vyčaroval a čekali, co se bude dít.

   „Slečno Weasleyová, mám tady pro vás dopis," poznamenal Brumbál a dával jej zároveň Ginny.

    Ta jej třesoucími prsty přebrala a začala rozbalovat, když Harry viděl, jak je jeho láska nervósní.

   Naklonil se k ní a pošeptal ji do ucha: „Ginny, lásko, je to jen dopis, mezi námi to nic nezmění a vždy tu budu pro tebe."

   Po těchto slovech se Ginny uklidnila a rozbalila dopis už v klidu. Brumbál viděl, že ji Harry něco šeptal, ale nevěděl co, nakonec si všiml, že se mladá Weasleyová uklidnila. To už měla Ginny dopis rozbalený a vyjeveně se na něj dívala:

 
VÝSLEDKY ZKOUŠEK

NÁLEŽITÉ KOUZELNICKÉ ÚROVNĚ

Vyhovující klasifikační stupně:
Vynikající (V)
Nad očekávání (N)
Přijatelné (P)

Nevyhovující klasifikační stupně:
Mizerné (M)
Hrozné (H)
Troll (T)

Ginny Weasleyová

BYLA HODNOCENA NÁSLEDOVNĚ:

    Dost dlouho na ten pergamen hleděla, nakonec jej podala Harrymu. Který jej zběžně prolétl očima a věděl, která bije, profesoři nedrželi jazyk za zuby.

   Podal jej Ronovi, který seděl vedle a opět se naklonil k Ginny: „Gratuluji, lásko, teď budeš chodit s námi do třídy."

   „Děkuji ti, Harry," odpovídala mu s nádherným úsměvem.

   „Gratuluji, slečno Weasleyová, k složení zkoušek NKÚ," promluvil po chvíli Brumbál, „také k rozdílovým zkouškám do šestého ročníku, ty jste složila na výbornou ve středu. Není tedy důvod, abyste nenavštěvovala šestý ročník, je to sice neobvyklé, ale ne nemožné."

   „Děkuji, pane řediteli," odpověděla Ginny a stiskla dlaň Harrymu.

   „A teď k vám všem, byl jsem upozorněn, že učivo, které berou teď šesté ročníky, už umíte a budete se nudit i příští rok. Proto jste psali testy ve čtvrtek, abychom si ověřili vaše znalosti. Všechny profesory jste překvapili a to dokonce i mě. Proto budete mít od následujícího týdne zvláštní výukový program, který se bude skládat z těchto předmětů: Lektvary, Obrana proti černé magii, Kouzelné formule, Péče o kouzelné tvory, Runy, Bylinkářství a Přeměňování. Rozvrh vám dá profesorka McGonagalová v pondělí u snídaně. Máte nějaký dotaz?" zeptal se zdvořile Brumbál i když žádný nečekal.

   Jaké bylo jeho překvapení, když se ozval Harry: „No když už někdo nedržel ústa a vyšlo najevo, co všechno umíme, chtěl bych poprosit o hodiny pro nás všechny u madam Pomfreyové na ošetřovně."

   Ostatním dokonale zapálilo, co tím Harry sleduje. Jen Brumbál na něj nechápavě hleděl.

   „No když je to vaše přání, není tedy problém vám ho splnit, promluvím s madam Pomfreyovou a hodiny se vám přidají do rozvrhu. Ještě něco?" teď už čekal všelico, ale k jeho překvapení se mu dostalo jen od všech zavrtění hlavou, že nic.

   „Dnes už máte volno a v pondělí své vyučování dle rozvrhu, nezapomeňte," upozorňoval je Brumbál a propustil je z ředitelny.

***

   Za dveřmi se rozmluvili: „Měl jsi pravdu, už víme, co měl znamenat ten kolotoč testů tento týden," poznamenal Draco.

   „Ale nás dostal," poznamenal Ron.

   „No dalo se to čekat, že něco vymyslí proti nám, když nic neví, možná si myslí, že se před někým prořekneme," přidala se Hermiona.

   „Ještě se uvidí, kdo se bude smát naposled," pověděl lakonicky Harry, ale úsměv který mu hrál na tváři, nevěstil nic dobrého.

   „Hm, Harry, ty mu chceš něco provést?" ptala se zvědavě Ginny.

   „Ne, proč?" ptal se teď už zvědavě Harry.

   „No ten tvůj úsměv stál za to, tak já jen tak," vysvětlovala Ginny.

   Smích Harryho, „uvidíte," opět jen poznamenal. Dál už se o tom nebavili a zamířili k sobě do komnaty.

   Tento rozhovor, nebo alespoň část zaslechli Severus a Remus, i oni viděli ten úsměv Harryho a pranic se jim nelíbil. Musí varovat Brumbála. A tak se vydali do ředitelny, kde mu ve zkratce přetlumočili, co se dělo na chodbě. Ten jen pozvedl obočí a byl zvědav, co si na něj Harry vymyslí. Poděkoval oběma a slušně je vypoklonkoval ze své kanceláře.