Komentář: Re: Klid a rozvahu

Já vím, že můj komentář v první chvíli možná vyzněl jako kritika, zvlášť po takové námaze a psychickém vyčerpání to dorazí. Nemělo to tak vůbec vypadat a ještě jednou se za to moc omlouvám.
A upřímně (i když tě to asi nezajímá, protože já u tebe skončila hodně hluboko), za tohle jsi u mě jako autorka obrovsky stoupla. A opravdu se omlouvám. Já měla jen chuť zas jednou napsat komentář a zase se projevila moje hrozná zděděná schopnost urazit člověka i ve třech slovech. Souhlasím s tebou, že už se k tomu nemusíme vracet. Proč si dělat vrásky a kazit náladu kvůli někomu, koho pravděpodobně v životě neuvidíš, když se můžeš místo rozčilování radovat třeba z toho, že už ten hroznej den končí a zítřek snad bude lepší..
Hodně štěstí s malou a tak. A těším se na další kapitolu. Možná zase někdy.